Déšť přináší na naše zahrady a zahrádky nejen tolik vítanou vláhu a osvěžení, ale bohužel i nástup slimáků. Nejvíce se objevují na jaře, ale život nám znepříjemňují až do podzimu. Vlhko, teplo a tma je lákají z úkrytů, a protože jsou pořád při chuti, tak jsou naše zeleninové i květinové záhony v ohrožení. Nechávají za sebou typickou slizkou stopu a na listech, pokud vůbec zůstanou, jsou vykousané otvory. Máme pro vás 23 rad, tipů a triků, jak bojovat se slimáky a vyhnat je ze zahrady.
Na našich zahradách nejčastěji škodí plzáci hnědý, zahradní, žíhaný nebo lesní. Zavítat může i slimáček polní nebo síťkovaný či hladký. Slimák velký si zase rád pochutnává na skladovaném ovoci a zelenině. To jsou všechno domorodci. V posledních letech době se u nás velmi rozšířil rezavý plzák španělský, který se k nám dostal z Pyrenejského poloostrova. V Česku byl poprvé spolehlivě pozorován kolem roku 1990. V celé Evropě se jedná o nejproblematičtějšího škůdce mezi plži vůbec. Plzák španělský dorůstá délky 8 až 12 cm a protože pochází z teplejších krajin, nevadí mu ani sucho. Je schopen se přizpůsobit nejrůznějším typům stanovišť. Hravě vyhání místní druhy a má-li pro to podmínky, rozmnoží se až do kalamitních rozměrů.
Jak vyhnat slimáky ze zahrady
- V první řadě nesmíme nechat plzáky rozmnožit a musíme je průběžně odstraňovat a likvidovat. Jestli je nám jakákoliv rada proti srsti a nechceme se stát likvidátory živých bytostí, pak se musíme smířit s tím, že se s plži o úrodu budeme dělit.
- Ze zahrady odstraníme možné úkryty slimáků, a tak jim znepříjemníme život. Kritická místa jsou například dlouho složená prkna, kameny, plechy či fólie, trvale vlhká zákoutí, tlející kupky posekané trávy, zbytků plodin a vytrhaného plevele. Taková místa jsou oblíbené úkryty plžů a optimální místa pro kladení vajíček a množení. A navíc – mít pořád pořádek na zahradě taky není k zahození!
- Průběžné, trpělivé a neustálé sbírání plzáků je pracné, ale velmi účinné. Sbíráme je nejlépe brzy ráno s baterkou, ideálně krátce po dešti. Na malých zahradách je to všestranně nejefektivnější metodou. Má více variant – od běžného sběru až třeba po napichování plžů na bodec, kterým je zakončena hůlka. Nejdůležitější ovšem je, aby se do boje zapojili i všichni v okolí, jinak máme stále o zábavu postaráno.
- Aby se slimáci lépe sbírali, můžeme je nalákat na vyhozené kousky linolea nebo stará, nejlépe už trochu nahnilá prkénka. Pod nimi je vlhko, teplo a stín, což je pro slimáky ideální. Když ráno vyrazíme na lov, linoleum nebo prkno otočíme vzhůru nohama – a můžeme začít sbírat.
- Nasbíraných plzákům dopřejeme rychlou smrt – osvědčený je velký kbelík s horkou vodou, do které nasbírané slimáky hodíme. Někdo hned každého nůžkami přestřihne a teprve pak hodí do horké vody. Usmrtíme je tak rychle a milosrdně. Navíc vychladlou vodu můžeme použít na kompost.
- S plzáky je těžká domluva, vrhnou se na zeleninu i květiny a ty mizí tempem nikoli hlemýždím. Jednou z možností je zalévat zeleninu přímo a cíleně ke kořenům a nezvlhčovat zbytečně půdu kolem rostlin. Ono úplně stačí, když prší.
- Před nájezdem nenažraných slimáků částečně uchráníme salát a spol., když kolem vytvoříme ochrannou bariéru. Plži totiž nepřelezou přes drsný povrch a nepřekonají pro ně vysoké překážky.
- Proti slimákům pomáhají ohrady kolem celého záhonu ze zapuštěného nerezového nebo pozinkovaného plechu s okrajem zahnutým směrem ven ze záhonu – takový okraj se slimákům špatně přelézá. Plech musí být vysoký přinejmenším 15 cm a vždy zahloubený minimálně 10 cm v půdě proti podlézání a větší stabilitě ohrady. Musíme hlídat, aby přes plech nic nerostlo nebo se nezachytilo a vytvořil se tak most pro plzáky. Z plechu můžeme kolem sazenic (dýně, cukety, melouny, zelí apod.) na několik týdnů po vysazení vyrobit z plechu podobně samostatné ochranné límce.
- Za suchého počasí záhony, které chceme ochránit, ohradíme nejméně 15 cm širokým pruhem pilin, které zalijemesilným českým turkem i se sedlinou. Při snížení účinku po dešti je nutné piliny opakovaně polévat. 1 až 2% roztok kofeinu je pro plže smrtelným jedem. Místo kávy možno vyzkoušet sypaný černý čaj.
- Relativně úspěšnou zbraní jsou nadrcené vaječné skořápky, které brání plzákům v cestě. Drť se jim totiž nalepí na jejich slizkou část a oni nemohou ani tam, ani zpět. Drť se ale musí nasypat v pásu nejméně 10 cm bez přerušení a po celém obvodu okolo záhonu.
- Osvědčené jsou skořápky vlašských ořechů, které se dávají při sázení kolem zeleniny a letniček do země. Rostliny uchrání nejen před nevítanými slimáky, ale i před jinými neméně neoblíbenými hlodavci.
- Jako překážky je možné vyzkoušet například dusíkaté vápno, pálené vápno, hrubý písek, saze, popel ze dřeva i z uhlí.
- Klasický způsob ochrany je kuchyňská sůl. Ta slimáky doslova rozleptá. Sůl nasypeme opatrně kolem záhonů na fólii, dbáme na to, aby se nedostala do půdy.
- Na slimáky nejvíce navštěvovaná místa můžeme zkusit sypat mletý pepř.
- Spolehlivým pomocníkem v boji proti plžům je pivo, ale nikoli nealkoholické, to jim nechutná; nejlepší je ležák. Stačí ho nalít do kelímku třeba od jogurtu nebo uříznuté petky, zapustit do země a za několik hodin už můžeme lovit opilé slimáky. Pivo musíme pravidelně dolévat.
- Efektivní návnadou je „kvásek“: z droždí a vody vymícháme řídké těstíčko a dáme ho do kelímku místo piva – tato metoda je účinná, i když taky ne stoprocentní.
- Jako návnada mohou posloužit i usmrcení rozdrcení plzáci, protože jsou kanibalové!
- Slimáky odrazují od vstupu na zeleninové záhony aromatické byliny, především levandule, lichořeřišnice, kopr, šalvěj, ostropestřec mariánský, měsíček, kostival, pelyněk pravý, petrželka, tymián, fenykl a pažitka, z květin afrikán, chrpa, hortenzie, pivoňky nebo okrasné trávy. Vyhýbají se rovněž česneku a cibuli.
- Velmi dobrý je kapraďový zákvas: zhruba 1 kg čerstvého kapradí (kapraď samec) zalijeme 8 l studené vody a necháme kvasit. Jakmile jícha přestane pěnit, zředíme zákvas v poměru 1 : 10 – tedy 1 díl jíchy a 10 dílů vody. Aplikujeme postřikem na půdu kolem rostlin. Kapradí působí odpudivě nejen na slimáky, ale také proti mšicím.
- Významná je šetrná pomoc „z venku“ od přirozených nepřátel plžů. Živí se jimi například ježci, slepýši, ropuchy, skokani, užovky, ptáci i různé druhy brouků. Tyhle živočichy se vyplatí nalákat do zahrady tím, že pro ně vytvoříme přírodní zákoutí z napadaného listí, větviček nebo zbytků rostlin. Anebo jim na zahradě vybudujeme přírodní jezírko a vysadíme kolem vysokou trávu.
- Další přirozený způsob, jak se na zahradě vypořádat se slimáky, je pořídit si speciální kachnu – indického běžce. Plzáky sice miluje, ale pouze k jídlu. Jedna kachna nasbírá za den v průměru skoro 1 kg plžů.
- Nic nezabralo? Tak je tu další past – parazitické hlístice. Parazit velký asi 1 mm, který vyhledává slimáky a pronikne jejich dýchacími otvory. Uvnitř vyvrhne symbolickou bakterii, která se množí a spolu s hlísticemi slimáka usmrtí. Hlístice se aplikují postřikem na provlhčenou půdu.
- Chemické přípravky proti plžům je vhodné používat na zahrádce jen při kalamitním přemnožení plžů.
